Islám dává muslimům dva svátky v roce. Každý z nich má své pevné místo v islámském kalendáři a je spojen s jedním důležitým uctíváním, probíhajícím právě jednou za rok. Prvním svátkem je Svátek přerušení půstu (Íd al-Fitr), který začíná prvního dne měsíce šawwál, tedy ihned po skončení postního měsíce ramadánu. Druhým svátkem je čtyřdenní Svátek oběti (Íd al-Adhá), který začíná 10. dne měsíce dzú l-hidždža, tedy ve dnech, kdy vrcholí každoroční velká pouť do Mekky (hadždž).
Islámský Svátek oběti je připomenutím bohabojného skutku proroka Abraháma, který uposlechl Božího příkazu a byl ochoten obětovat svého prvorozeného syna Ismaela, který byl v té době jeho jediné dítě. Bůh odevzdanost obou přijal a namísto Ismaela poslal k oběti berana. Jako připomínku této události muslimové po celém světě mají v tyto sváteční dny doporučeno obětovat zvíře (většinou ovci) a alespoň 2/3 masa potom rozdávají potřebným lidem, sousedům, přátelům či příbuzným.
Co mají oba muslimské svátky společné je to, že věřící se v první den svátku brzy po východu slunce scházejí na společnou bohoslužbu, navzájem si přejí „požehnaný svátek“, rodiče dávají dětem dárky, lidé se vzájemně navštěvují a slaví.
Muslimská obec v Praze se v minulých letech snažila na ranní sváteční bohoslužbu pronajmout velký sál nebo sportovní halu, ve které by se mohli shromáždit pokud možno všichni věřící z Prahy a okolí. Ti přicházejí i se svými rodinami, aby se účastnili společné modlitby, vyslechli si promluvu imáma a vzájemně si popřáli radostné svátky a vše dobré do následujícího roku.
MUSLIMSKÝ POSTNÍ MĚSÍC RAMADÁN
Pokud Muslimská obec v Praze provozuje svou modlitebnu, zajišťuje během ramadánu denně po západu slunce pro postící se muslimy společnou večeři (iftár) a rovněž jídlo před úsvitem (suhúr). V ramadánu po večerní modlitbě také probíhá nepovinná modlitba (taráwíh). Jelikož je ramadán i měsícem zvýšené zbožnosti a modlitebny jsou mnohem více navštěvovány, jsou během něj organizovány i jiné akce a přednášky. V některých letech jsme na tento měsíc pozvali nějakého imáma ze zahraničí, aby nám s tímto programem pomáhal.
Po skončení postního měsíce oslavují muslimové na celém světě jeden ze dvou svátků muslimského kalendáře – Svátek přerušení půstu (Íd al-Fitr).
Ramadán je 9. měsíc islámského lunárního kalendáře. Jako každý jiný lunární měsíc začíná tehdy, když lze na obloze spatřit srpek nového Měsíce. V ramadánu byly proroku Muhammadovi (mír s ním) zjeveny první verše z Koránu.
V měsíci ramadánu se muslimové od úsvitu do západu slunce zdržují jídla, pití a pohlavního styku. Výjimku tvoří nemocní nebo příliš staří a slabí lidé, těhotné nebo kojící ženy, ženy v menstruaci a lidé, kteří cestují na delší vzdálenost. Ti, kteří z těchto skupin mohou, nahradí každý zameškaný den půstu později. Kdo by nemohl nahradit zameškaný půst v ramadánu půstem v jiných dnech roku, nahradí půst tím, že za každý den ramadánu poskytne jídlo nebo jeho hodnotu potřebným lidem. Půst v ramadánu nedrží ani děti a duševně nemocní lidé, tito však nemusí půst žádným způsobem nahrazovat.
Nedílnou součástí půstu v ramadánu je i zdržet se špatných úmyslů a tužeb, lhaní, pomlouvání, podvádění, zbytečného tlachání, neslušnosti, hrubosti, hádek a sporů. Vyhnout se lichvě a všem slovům a činům, které jsou zakázané. Prorok Muhammad (mír s ním) řekl: „Kdo nezanechá lží a špatností, nepotřebuje od něho Bůh, aby zanechal jídla a pití.“
Půst pomáhá trénovat vůli a osobní disciplínu muslima a navozuje pocit sounáležitosti a solidarity s chudými a trpícími. V tomto měsíci se muslimové více věnují dobročinnosti, snaží se vyvarovat konfliktů a mají se naopak usmiřovat.
