Dne 2. října proběhl na Úřadu vlády jednodenní seminář s názvem Boj proti předsudečnému násilí a nenávistným projevům – Představení strategických doporučení a jejich implementace.
Vystoupil na něm ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, policejní prezident Martin Vondrášek, náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra Jan Paďourek, advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák a další zainteresovaní zástupci Úřadu vlády.
Na událost byl pozván i zástupce Muslimské obce v Praze.
Česká republika ročně zaznamená méně než 100 trestných činů motivovaných předsudky například vůči etnicitě, národnosti, pohlaví nebo zdravotnímu postižení oběti. Sousedící Rakousko takových případů eviduje 60krát víc. Byť se takto nízké číslo na první pohled může zdát pro Česko pozitivní, opak je pravdou. K předsudečnému násilí dochází, ale nedaří se jej efektivně zaznamenávat, vyšetřovat a stíhat. To souvisí mimo jiné s nedostatečnou mírou důvěry ve státní orgány mezi členy dotčených komunit, kteří incidenty často nenahlašují. Nejde přitom o problém ryze tuzemský. Podobným výzvám, včetně těch týkajících se systematické podpory obětí nebo těch spojených s šířením nesnášenlivosti online, čelí v různé míře všechny evropské státy.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák proto společně se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou vládě předložil sadu strategických doporučení, která vypracoval Úřad vlády ČR společně s pracovní skupinou paní zmocněnkyně. Ve fázi přípravy materiálu se k němu vyjadřovala i Muslimská obec v Praze. Tento dokument na základě relevantních mezinárodních standardů a nejlepší evropské praxe navrhuje holistický přístup k předsudečnému násilí, který jej rámuje primárně jako celospolečenský problém, přičemž do samotného středu tohoto pojetí staví samotné oběti a viktimizované skupiny.
Už zdaleka nejde o akce extremistických politických skupin vedených jasnou ideologií. Předsudky a nesnášenlivost jsou celospolečenskými fenomény, které přetékají mezi internetem a fyzickým světem. Jak můžeme jako stát na tento vývoj reagovat? Jsme připraveni efektivně čelit předsudečnému násilí a nenávistným projevům?
