Páteční kázání 13. 6. 2025 (17. dhu l-hidždža 1446 h)
Dar v podobě zkoušky
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Všemohoucí Alláh praví: „Je však možné, že je vám nepříjemné něco, co je pro vás dobré, a je možné, že milujete něco, co je pro vás špatné; jedině Alláh to zná, zatímco vy to neznáte.“ (2:216) A také: „… je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Alláh vložil velké dobro.“ (4:19)
Člověk neví, kde je dobro a kde zlo. Možná je dobro v něčem, co se mu nelíbí. Možná se zlo skrývá v něčem, co má rád. Alláh – chvála Mu – předurčil vše, co člověka postihne z dobrého i zlého, z moudrosti, kterou zná jen On. Všemohoucí Alláh praví: „A nepostihne žádné neštěstí zemi ani osoby vaše, aby nebylo zaneseno v Knize dříve, než jsme je stvořili – a to věru je pro Alláha nadmíru snadné. A jedná tak, abyste si nezoufali nad tím, co vám uniklo, a abyste se neradovali příliš z toho, čeho se vám dostalo. Alláh nemiluje žádného domýšlivce vychloubačného…“ (57:22-23)
Věřícího nepostihne žádné neštěstí, aniž by v něm Alláh neskryl milost, a není žádná těžkost, která mu stojí v cestě, aniž by po ní nenásledovalo ulehčení a milosrdenství. To se jasně projevuje v mnoha situacích, například v případě muslimů při bitvě u Uhudu, kdy byli poraženi a ovládl je smutek, zejména po zvěsti o smrti Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam. Když se však ukázalo, že je naživu, smutek zmizel, zapomněli na kořist, o kterou přišli, a radovali se z toho, že je v pořádku.
V Koránu je mnoho důkazů, které toto potvrzují. Nejvýznamnější z nich je příběh Josefa – alajhi as-salám. Ten čelil řadě utrpení, od uvržení do studny, přes intriky ženy Azízovy, až po uvěznění. Konec těchto zkoušek však byl velkým darem, neboť Alláh ho povýšil, učinil ho vzácným mužem Egypta a vrátil mu jeho rodinu a bratry, jak se praví ve verši: „… a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný… a Alláh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají.“ (12:90)
Podobně tomu bylo s Poslem Alláhovým – salla lláhu alajhi wa sallam – v den Tá’ifu, kdy mu jeho lid velmi ubližoval a byl tak smutný, že o sobě vůbec nevěděl, až se najednou ocitl na místě zvaném Qarn ath-Th’álib. V tu chvíli k němu sestoupil Gabriel s andělem hor a nabídli mu, že na onen lid shodí hory, ale on odmítl a řekl: „Doufám, že Alláh z jejich středu vyvede ty, kteří budou uctívat pouze Alláha a nebudou k Němu přidružovat nic jiného.“ Tato zkouška byla počátkem velkých vítězství, která vyvrcholila dobytím Mekky, šířením islámu a vítězstvím Pravdy nad lží.
A tak pochopíme, že za každou zkouškou se skrývá dar, že v utrpení se skrývá milosrdenství, že Alláh podrobuje zkouškám, aby si vybral, a zkouší, aby očistil, a že těžkosti a trápení jsou jen prostředkem k dosažení úlevy. Je jisté, že utrpení netrvá věčně, že úleva bezpochyby přijde a že trpěliví mají u Alláha významné postavení. Všemohoucí Alláh praví: „Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: ‚My Alláhovi patříme a my k Němu se navrátíme!‘ A to jsou ti, jimž patří požehnání a milost Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni.“ (2:155-157)
Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Jak podivuhodné je postavení věřícího. Vše, co se mu stane, je pro něj dobré: pokud ho potká štěstí, je vděčný, a pokud ho potká neštěstí, je trpělivý, a to je pro něj dobré.“ (podle imáma Muslima)
Pokud tě postihnou těžkosti, zamysli se nad tím, co je za nimi, a pamatuj, že Alláh tě nezkouší, aby tě zničil, ale aby tě očistil, povznesl a přiblížil k Sobě. Buď si jist, že každá zkouška je příležitostí k návratu k Alláhovi, okamžikem zamyšlení nad křehkostí člověka, marností tohoto světa a přípravou na posmrtný život. Tento svět je místem zkoušek, nikoli místem klidu, je to místo přechodné, nikoli místo potěšení. Všemohoucí Alláh praví: „Lide můj! Tento pozemský život není nic než dočasné užívání, zatímco život budoucí bude příbytkem stálým.“ (40:39) A také: „Tento život pozemský není leč zábava a hra, zatímco pobyt v životě budoucím je tím životem pravým – kéž by to jen věděli!“ (29:64)
Obrňte se trpělivostí, buďte neochvějní tváří v tvář zkouškám. Buďte jako ten, o kterém hovoří ibn al-Džauzí: „Kdo se dostane do neštěstí a chce se ho zbavit, ať si ho představí větší, než je, a ono zeslábne, ať si představí odměnu za něj a ať se podívá na možnost, že by mohlo přijít něco horšího, a uvidí zisk v tom, že ho snáší.“
V nesnázích pronášejte tato slova jako prosebnou modlitbu: „Ten, jenž utištěného vyslyší, když k Němu se modlí, jenž zlo odstraňuje…“ (27:62) Alláh je naším útočištěm, On Jediný dokáže odstranit neštěstí a napravit křivdu a obejde se bez služebníků.
Utíkejte se k Alláhovi a vzývejte Ho v dobrém i ve zlém, přibližte se k Němu v době prosperity, aby vás poznal v době nouze. Pokud tak učiníte, vaše utrpení se promění v milost, nedostatek v hojnost, smutek v radost a strach v bezpečí. Blaze trpělivým a blaze těm, kdo jsou pevné víry.
