Páteční kázání 9. 5. 2025 (11. dhu l-qaʻada 1446 H)
Důvěřuj Alláhovi a nespoléhej se na lidi
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Dnes budeme hovořit o spoléhání se na Alláha a o Alláhově moudrosti, když lidé zrazují Jeho zbožné služebníky, a o tom, jak je to pro nás poučením a požehnáním, i když se nám to jeví jako zkouška.
Kolik lidí se pustilo do velkého projektu nebo díla v domnění, že jim pomůže ten či onen, nebo že je podpoří ten či onen, a pak byli zklamáni těmi, kteří jim byli nejbližší, a byli zrazeni tam, kde očekávali věrnost.
Zde se projevuje moudrost a milost Alláha, když přivede Svého služebníka zpět k Sobě a naučí ho, aby se upínal pouze k Němu a doufal pouze v Jeho pomoc.
Všemohoucí Alláh praví: „Bude-li vám pomáhat Alláh, nikdo nemůže být nad vámi vítězem! Opustí-li vás však, kde je ten, kdo by vám mohl potom pomoci?“ (3:160)
Ibn al-Qajjim, nechť je k němu Alláh milostivý, řekl: „Kdo se upne na něco, bude tomu vydán, a kdo se upne na Alláha, Alláh mu postačí.“
Náš Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – učil své společníky, když byli mladí, že se mají upínat pouze na Alláha. Ibn Abbás – radija lláhu anhumá – vyprávěl: „Posel Alláha – salla lláhu alajhi wa sallam – mi řekl: „Ó chlapče, naučím tě tato slova: ‚Drž se Alláha a On tě bude střežit, drž se Alláha a najdeš Ho před sebou, když prosíš, pros Alláha, a když potřebuješ pomoc, obrať se na Alláha…“ (podle at-Tirmídhího).
Zamyslete se nad situací Ibráhíma, mír s ním, když byl uvržen do ohně a opustili ho všichni blízcí i vzdálení, nenašel nikoho, kdo by mu pomohl, ale byl s Alláhem a Alláh byl s ním, a tak řekl: „Alláh nám stačí a On je nejlepší ochránce.“ A Alláh oheň ochladil, i byl pokojný.
Stejně tak Mojžíš, mír s ním, když ho pronásledoval faraon se svými vojáky, jeho lid řekl: „Jsme ztraceni.“ Rozhodná odpověď Alláhova proroka byla: „Ne, můj Pán je se mnou, On mě povede.“ A pomoc přišla z nečekané strany, moře se rozestoupilo a přišla záchrana.
Bitva u Hunajnu není nic jiného než výmluvná lekce pro muslimy, když někteří z nich řekli: „Dnes nebudeme přemoženi takovým malým počtem.“ Nejprve však přišla porážka, aby jim dal Alláh lekci, že vítězství není v počtu ani ve výzbroji, ale záleží pouze na Něm. Všemohoucí Alláh praví: „… i v den bitvy u Hunajnu, kdy jste se těšili z velkého počtu. Ale nijak vám to neprospěje…“ (9:25)
Jednou z největších lekcí života je poznat, že zrada lidí, když jsi poslušný a oddaný, není zlem, ale milostí od Alláha, který ti tím očistí srdce od připoutanosti k jiným.
Někteří z předků řekli: „Kdo poznal Alláha, neublíží mu nevědomost lidí.“
A Ibn Atá‘ulláh řekl: „Neubližuje ti zrada stvoření, pokud máš Pána, který ti říká: „Buď trpělivý, však trpělivost tvá je možná jen s pomocí Alláhovou!“ (16:127)
Mějte tedy o Alláhovi dobré mínění, přilněte k Němu jedinému a pamatujte, že Jeho slib nezůstane nesplněn, a že ten, kdo se na Něho spoléhá, tak mu to postačí. Všemohoucí Alláh praví: „A tomu, kdo spoléhá se na Alláha, tomu On postačí …“ (65:3)
Ó Alláhu, učiň nás těmi, kdo se na Tebe spoléhají, nenechej nás spoléhat se jen na sebe či na nikoho jiného ani koutkem oka.
