Páteční kázání 26. 4. 2024 (17. šawwál 1445 H)
Pohled islámu na majetek
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Jedním z témat z našeho každodenního života, které je třeba upevnit a objasnit, je majetek a peníze, jak s nimi má muslim zacházet a jaký je pohled islámského práva na ně. Pokud muslim zná správný náhled islámského práva na majetek, je v klidu a cítí se v bezpečí, chrání ho to před negativními myšlenkami, závistí a spory, které často rozdělují lidi v tomto životě, a příčinou je obvykle právě majetek a materiální věci.
Proto při tomto našem dnešním setkání vysvětlíme některé důležité body a zásadní pravidla, jak má muslim zacházet s majetkem:
1) Majetek je považován za jedno z pokušení, kterým muslim čelí v tomto životě. Takto jej také popisuje Mocný a Vznešený Alláh v Koránu. Všemohoucí Alláh praví: „Majetky vaše a děti vaše jsou pro vás jen pokušením, zatímco Alláh má u sebe věru odměnu nesmírnou.“ (64:15) Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – tento význam potvrzuje. Ve sbírce at-Tirmídhího je citováno, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každý národ čelí nějakému pokušení. Pokušením pro můj lid je majetek.“ To, že je majetek pokušením, znamená, že Mocný a Vznešený Alláh jej dává člověku, aby ho podrobil zkoušce, aby viděl, jak s ním bude zacházet. Pokud s ním bude zacházet dobře a bude ho vynakládat na věci, které jsou povolené, a bude z něj dávat Mocnému a Vznešenému Alláhovi, co mu náleží, nebude se povyšovat a chvástat před ostatními, bude v bezpečí a dostane se mu odměny od Alláha za takové dobré zacházení s majetkem. Ale jestliže se bude povyšovat, bude vystupovat arogantně, chvástat se majetkem před ostatními, dopustí se velkého hříchu špatným zacházením s majetkem, který mu byl svěřen Mocným a Vznešeným Alláhem. Kdo se takto chová, musí se obávat špatného konce, bolestného a smutného, jak se to stalo Qárúnovi, o kterém nám vypráví v Koránu Mocný a Vznešený Alláh. Všemohoucí Alláh praví: „Qárún byl jedním z lidu Mojžíšova, avšak vzpurně jednal s nimi, neboť jsme mu tolik pokladů dali, že klíče jeho těžké byly i pro houf lidí plných síly. A hle, pravil mu lid jeho: ‚Nejásej příliš, neboť Alláh nemá rád ty, kdož příliš jásají!‘ Spíše usiluj pomocí toho, co ti Alláh daroval, o dosažení příbytku posledního! Nezapomínej na úděl svůj v životě pozemském…‘“ (28:76-77) A Všemohoucí Alláh se zmiňuje o tom, jaká byla Qárúnova odpověď: „Odpověděl: ‚Všeho toho se mi dostalo jen díky vědění mému vlastnímu!‘“ (28:78) Zásluhu za získání majetku a bohatství si pyšně a chvástavě s podivem připsal jen sám sobě. Alláh popisuje, jak skončil: „A dali jsme pohltit zemí Qárúna i jeho dům a neměl družiny, jež by mu byla pomohla kromě Alláha, a nebyl z těch, jimž pomoc by byla poskytnuta. A nazítří zrána ti, kdož včera ještě toužili na jeho místě být, zvolali: ‚Zdá se, že Alláh věru hojně uštědřuje obživu a odměřuje ji tomu ze služebníků Svých, komu chce. Kdyby nám byl Alláh neposkytl milost Svou, věru by nás byl dal pohltit zemí. Zdá se, že nevěřící vskutku nebudou blažení!‘“ (28:81-82)
2) Muslim by měl pohlížet na majetek v tomto životě jako na prostředek ke klidnému, stabilnímu a důstojnému životu. Majetek nemá být jediným cílem života, protože jakmile opustí člověk tento svět, nic z majetku či bohatství, které za života nashromáždil, si s sebou nevezme, ba naopak si ho bude užívat někdo jiný. Toto je důležitý princip, na který by neměl žádný muslim zapomínat, aby mohl žít v klidu, spokojen. Majetek je prostředek a ne cíl.
3) Je povinností muslima dbát na to, aby jeho peníze a majetek byly získávány povoleným, správným způsobem podle islámského práva a aby je vynakládal na vše, co je povolené, protože na to budeme všichni dotázáni: kde jsme náš majetek získali a na co jsme jej vynaložili. Zmiňuje se o tom také Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam. Není přípustné, aby muslim získával svůj majetek krádeží, podvodem či nekalým způsobem, falšováním, zakázaným obchodováním, lichvou či jiným zakázaným způsobem, i kdyby se mu nedostávalo obživy a měl málo prostředků.
V tradici je zmiňováno podle Abdulláha ibn Masúda – radija lláhu anhu – že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Svatý duch (Gabriel) mi vnukl do srdce, že člověk nezemře, dokud nebude dovršena jeho obživa a její předem ustanovená doba. Buďte tedy bohabojní, žádejte to, co je lepší, neříkejte si, že obživa není blízko, abyste kvůli tomu nebyli poslušni Alláha. Co je u Alláha, je možné získat jen poslušností vůči Němu.“
4) Muslim by měl vyvažovat svůj pohled na majetek a neměl by chtít nebo si přát být chudý. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – prosil Alláha o ochranu před chudobou, ale na druhou stranu se neupínal k majetku do té míry, že by odváděl jeho pozornost od hlavního účelu jeho existence, a tedy uctívání Alláha. Ve sbírce správných hadísů od al-Buchárího se traduje, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nebojím se, že by vás postihla chudoba, bojím se, že tento svět před vámi otevře svá bohatství, jako je otevřel před těmi, kdo přišli před vámi, a vy o ně budete soupeřit, jako soupeřili ti před vámi, a zničí vás to, jako to zničilo je.“ Tato slova patřila mezi poslední doporučení Alláhova Posla – salla lláhu alajhi wa sallam – než zemřel.
5) Muslim by měl mít vždy na paměti jedno z islámských práv, jeden z islámských pilířů, který se týká majetku, a je jím dávání povinné almužny (zakát). Je to hmotné právo, které náleží chudým z majetku bohatých. Neměl by také lakotit s dáváním dobročinných darů, protože je největší ochranou pro majetek, prostředkem ke zmnožení majetku a jeho uchování, a to s dovolením Alláha.
Toto jsou pravidla, základních pět bodů, na které by měl každý muslim dbát během svého života při svém pohledu na majetek, aby mohl být v klidu, spokojený a žít svůj život v bezpečí.
Prosíme Alláha, aby přijal naše činy.
