1. Muharram letos připadl na sobotu 30. července 2022. S tímto datem začíná i nový islámský rok 1444 hidžri.
Muharram je nejen 1. měsíc islámského kalendáře, ale je také jedním ze čtyř posvátných měsíců v roce. Jak Alláh říká v Koránu (ve významu):
„Zajisté počet měsíců u Alláha je dvanáct měsíců, stanovený v Jeho Knize v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je náboženství neměnitelné. Proto si v nich nečiňte vzájemně zlé…“ (Súra at-Tauba, 9:36)
Čtyři měsíce uvedené v tomto verši jsou dzu l-qaada, dzu l-hidždža, muharram a rajab. To je patrné ze slov Proroka (sAs), která pronesl ve svém posledním kázání:
„Rok má dvanáct měsíců, z nichž čtyři měsíce jsou posvátné: tři jsou jdoucí po sobě – dzu l-qaada, dzu l-hidždža, muharram a (čtvrtý je) rajab.“ (Sahíh al-Buchárí: 3197)
Slovo „muharram“ v doslovném smyslu znamená „zakázaný“. Podobně jako v ostatní posvátné měsíce je vedení války nebo páchání jakéhokoli druhu násilí během tohoto měsíce zakázáno.
Historie kalendáře Hidžri
Než se islámský kalendář začal používat, muslimové počítali čas od „Roku slona“ (rok, ve kterém se narodil prorok Muhammad (sAs)). Druhý chalífa Umar ibn al-Chattáb (rAa) však vytvořil nový kalendář a po několika návrzích od společníků (rAa) oznámil, že počátkem nového kalendáře bude rok, ve kterém prorok Muhammad (sAs) emigroval z Mekky do Medíny (tj. hidžra). Kalendář začíná měsícem muharram a končí měsícem dzu l-hidždža. V důsledku toho se rok 622 (rok emigrace Proroka (sAs)) stal prvním rokem v kalendáři Hidžri.
Půst během muharramu
Alláhův posel (sAs) řekl:„ Nejlepší půst po měsíci ramadánu je v měsíci Alláha, muharramu.“ (an-Nasáí: 1613)
Tento výrok neznamená, že odměny za půst v Muharramu lze dosáhnout pouze půstem po celý měsíc. Naopak každý den půstu během tohoto měsíce má své vlastní zásluhy. Proto by měl člověk této příležitosti využít a podle svých možností se postit co nejvíce během tohoto požehnaného měsíce.
10. muharram (Ášúrá)
Ášúrá je desátý den muharramu a je nejposvátnějším dnem mezi všemi jeho dny. Když Prorok (sAs) přišel do Medíny, v den Ášúrá se postil a totéž nařídil muslimům. Když poté Alláh zjevil povinnost půstu v měsíci ramadánu, stal se půst v tento den nepovinný. Podle mnoha autentických hadísů je však půst v den Ášúrá potvrzenou sunnou Proroka (sAs) s tím, že odčiní hříchy z předešlého roku. V tento den Alláh zachránil Mojžíše a jeho lid před faraonem
