Datum: 24. červen 2022 (25. dul qi´da 1443 H)
Imám: Dr. Usama al-Deiri, Mešita v Teplicích
Spravedlivé a pěkné zacházení s dětmi
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Děti jsou velkým požehnáním z těch, která nám dává Všemohoucí Alláh. Jsou ozdobou života na tomto světě, jak praví Všemohoucí Alláh – chvála Mu: „Majetek a děti jsou života pozemského ozdobou…“ (18:46) Jsou darem od Všemohoucího Alláha pro rozmnožení potomstva. Všemohoucí Alláh praví: „… a podle libosti dává dcery jednomu a syny druhému…“ (42:49) Díky nim budeme déle připomínáni a bude zachován náš rod. Jsou podporou v době těžkostí a pomocníkem ve stáří, člověk díky nim buduje tento svět a má na něm své nástupce.
S tímto požehnáním souvisí i to, že jsme k dětem spravedliví, co se týče materiálního zabezpečení, citů, lásky i péče, neboť se tím přibližujeme k Všemohoucímu Alláhovi. Co se týče lásky v srdci, tu rodiče nedokáží ovládnout, ale není přípustné, aby ukazovali větší náklonnost k některému ze svých dětí než k jinému. Proto nám Všemohoucí Alláh a Jeho ctěný Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – přikázali, abychom dobře pečovali o své děti, ať jsou to dívky nebo chlapci, a aby byla rodina postavena na lásce, náklonnosti a důvěrnosti mezi jednotlivými jejími členy. Bratr pomáhá svému bratrovi a sestře, je jim podporou na cestě životem. Jednou z nejvýznamnějších hodnot, ve které je pevně ukotven význam lásky a přátelství mezi sourozenci, a díky které není dán v srdci prostor závisti a žárlivosti, je spravedlnost rodičů vůči jejich dětem, kdy nečiní rozdílu ani v poskytování materiálních darů, ani v projevování svých citů. Spravedlnost je nejvyšší hodnotou, která posiluje pocit klidu, bezpečí a stability v rodině.
Zamyslíme-li se nad příběhem proroka Josefa – alajhi as-salám – zjistíme, že nepřátelství jeho bratrů vůči němu bylo následkem žárlivosti a závisti kvůli lásce, kterou mu projevoval jejich otec Jakub – alajhimá as-salám – ze soucitu k němu a k jeho bratrovi, neboť oba ztratili matku a protože viděl v Josefovi – alajhi as-salám – proroka, který ho bude následovat. Ale ani tyto okolnosti proroka Josefa – alajhi as-salám – před jeho bratry nezachránily, v jejich srdcích narůstal pocit žárlivosti a bolesti, až to vedlo ke spáchání velkého a zřejmého hříchu. Spikli se, aby se ho zbavili, aby získali pozornost a lásku svého otce. Všemohoucí Alláh praví: „Hle, řekli bratři jeho: ‚Josef a bratr jeho jsou věru otci našemu milejší než my, ačkoliv jedno příbuzenstvo jsme – a otec náš je věru v bludu zjevném. Zabme tedy Josefa nebo jej vzdalme ze země a tvář otcova se rozzáří jen pro nás a my potom se lidmi bezúhonnými staneme.“ (12:8-9)
Nedostatek spravedlnosti mezi dětmi vede k nenávisti, zášti, hádkám a rozkolům mezi nimi. Dejme tedy každému, co mu náleží, aby byla rodina obdařena náklonností, láskou a bezpečím. Není pochyby o tom, že mnohé spory a hádky, ke kterým dochází mezi sourozenci, jsou následkem něčeho, co se nahromadilo z dětství, toho, že byl některý z nich upřednostňován, bylo mu dáváno více, byla mu více projevována láska. Často je důvodem neposlušnosti potomků vůči jejich rodičům to, že o své děti dobře nepečovali a nevychovávali je na základě spravedlnosti a dobrého jednání vůči druhému. Abdulláh ibn Umar – radija lláhu anhumá – vyprávěl, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každý z vás o někoho pečuje a každý z vás je za někoho zodpovědný. Vládce pečuje o své poddané a je za ně zodpovědný, muž pečuje o svou rodinu a je za ně zodpovědný, žena pečuje o dům a děti svého manžela a je za ně zodpovědná.“
Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – se staral o posilování spravedlnosti mezi dětmi, ukázal, že upřednostňování některého z nich je nepřijatelnou nespravedlností. An-Nuamán ibn Bašír – radija lláhu anhumá – řekl: „Otec mi dal dar.“ Amra bint Rawáha řekla: „Nebudu spokojená, dokud nepovoláš Posla Alláhova – salla lláhu alajhi wa sallam – jako svědka.“ Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – přišel a on řekl: „Dal jsem svému synovi, kterého mám s Amrou bint Rawáha dárek. Přikázala mi, abych tě přivedl jako svědka, Posle Alláhův.“ Odpověděl: „Obdaroval jsi také ostatní své děti jako tohoto svého syna?“ Řekl: „Ne.“ Posel Alláhův odvětil: „Buďte bohabojní a chovejte se ke svým dětem spravedlivě. Vrátil se tedy a vzal si zpět svůj dar. (Všichni se na něm shodují.) V jiné verzi je, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nebudu svědkem nespravedlnosti.“
Islám dal dívkám právo na péči a výchovu, zlepšil jejich postavení a pozici. Přikázal rodičům, aby se chovali spravedlivě ke svým dětem bez ohledu na to, jestli jsou to dívky nebo chlapci. Není přípustné, aby rozdíl v tom, jestli je dítě chlapcem nebo dívkou, byl důvodem k dělání rozdílů v jejich obdarovávání, lásce k nim a péči o ně. Patří k nejlepším mravům, ke kterým nabádal Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – aby byli rodiče spravedliví ke svým dětem, ať jsou to dívky nebo chlapci. Dívka je velkým požehnáním od Všemohoucího Alláha, potřebuje více lásky, něhy a dobrého zacházení. Islám jí dal práva, zlepšil její postavení a pozici na rozdíl od toho, jak byla před islámem a u jiných národů odmítána a zavrhována.
