Název: Svoboda v islámu
Datum: 24. září 2021
Imám: Dr. Usama al-Deiri
Svoboda v islámu
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Islám přišel, aby pozvedl člověka po stránce myšlenkové, psychické i fyzické, aby se dostal na vyšší úroveň, aby upevnil zásady jeho lidské důstojnosti. Mimo jiné islám poctil člověka tím, že ho učinil svobodného a osvobodil ho z otroctví. Všemohoucí Alláh praví: „Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme stvořili, přednost jsme jim dali významnou.“ (17:70) Mocný a Vznešený Alláh upřednostnil člověka před všemi ostatními stvořeními tím, že ho poctil a zušlechtil a osvobodil ho z pout otroctví ve všech podobách. Vyzval ho, aby osvobodil svůj rozum od pověstí, legend a falešných představ. Všemohoucí Alláh nám přikázal, abychom používali svůj rozum při přemýšlení o věcech mezi nebem a zemí. Všemohoucí Alláh praví: „Rci: ‚Pohleďte na vše, co na nebesích a na zemi je!‘“ (10:101) Nejúžasnějším zázrakem Vznešeného Koránu je, že spojuje nedonucování k náboženství a jasné vedení vedoucí k přidržování se rukojeti spolehlivé, která se neutrhne. Všemohoucí Alláh praví: „Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Alláha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Alláh je slyšící, vševědoucí.“ (2:256) Důkazem upřednostnění svobody a jejího vznešeného postavení je hidžra prorokových druhů – radija lláhu anhum – do Habeše (Etiopie), aby získali svobodu. Prorokův stát v Medíně byl ustanoven právě proto, aby byla muslimům zajištěna svoboda, aby si byli lidé rovni na základě lidského bratrství, neboť všichni pocházíme z Adama a Adam z prachu.
Výzva k vybudování Prorokova státu vzešla kvůli vzájemné podpoře, souladu mezi jednotlivci ve společnosti. Umar bin al-Chattáb shrnul skutečnou svobodu do svého slavného výroku: „Jak můžete zotročovat lidi, když se narodili svým matkám svobodní?“
Služebníci Alláhovi,
svoboda v islámu je svobodou spravedlnosti a rovnosti, která sleduje cestu Alláhovu: „A takovýmto způsobem jsme vás učinili obcí vzdálenou krajností, abyste byli svědky o lidech a aby posel byl svědkem o vás.“ (2:143) Je to svoboda vyzývající k dobru bez přehánění, bez zanedbávání a zužování, svoboda v islámu se vyznačuje tím, že se pohybuje v jedněch daných mezích, není to svoboda, která by se vymykala z rukou a zasahovala do práv druhých a jejich důstojnosti, šířila po zemi zkaženost a vedla k uspokojování tužeb a vášní, kdy společnost ovládne zákon džungle a zavládne v ní chaos. Tento druh svobody žádná kultura ani společnost na zemi nepřijímá. Všemohoucí Alláh praví: „A mezi lidmi jest i takový, jehož řeči o životě pozemském se ti líbí a jenž dovolává se svědectví Alláhova o tom, co je v srdci jeho; avšak přitom je to protivník nejtvrdošíjnější. A když se odvrátí zády, chodí po zemi, aby šířil pohoršení a ničil satbu i dobytek; Alláh však nemiluje pohoršení.“ (2:204-205) Islám objasnil základy této svobody, což zahrnuje také to, že se nepřekračují ustanovení daná velkorysým islámským právem a nezasahuje se do práv druhých, zachovává se morálka a správné zvyklosti zavedené ve společnosti, zákony společnosti, ve které člověk žije, nepodněcují se nepokoje a rozbroje mezi jednotlivci ve společnosti, neboť pojetí svobody v islámu se neomezuje na to, že neškodíme druhým, ale je to svoboda jejíž přínos přechází z jednotlivce na společnost, vyzývá k dobru tím, že se člověk chová dobře k jednotlivci i společnosti a chrání je, aby tato hodnota zajistila rovnováhu ve společnosti, nedovolí nikomu sebrat společnosti vkus a správnou morálku. Každý muslim má především dohlížet sám na sebe, radit svým bratrům to, co je vhodné. Všemohoucí Alláh praví: „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Alláha.“ (3:110)
Ó Alláhu, ochraňuj nás, ochraňuj naše děti. Ó Alláhu ochraňuj tuto zemi před epidemií, neštěstím, rozkolem a zlem.
