Dokument o Bratrství mezi lidmi k pokojnému soužití ve světě

Víra vede věřícího k tomu, aby viděl v druhých bratra nebo sestru, které  podporuje a miluje. Vírou v Boha, tvůrce celého světa, tvorů a všech lidí (kteří  jsou si díky jeho milosrdenství rovni), jsou věřící povoláváni vyjadřovat lidské  bratrství péčí o stvoření a celý svět a podporovat všechny lidi, zvláště ty  nejpotřebnější a nejchudší. 

Tato transcendentní hodnota sloužila za výchozí bod pro několik setkání  v přátelské a bratrské atmosféře, při nichž jsme sdíleli radosti, strasti a  problémy současného světa. Přitom jsme přemýšleli o vědeckém a technickém  pokroku, úspěších v medicíně, digitálním věku, médiích a komunikaci. Mluvili  jsme o chudobě, válečných konfliktech a utrpení mnohých bratrů a sester  v různých částech světa v důsledku závodů ve zbrojení, sociální  nespravedlnosti, korupce, nerovnosti, morálního úpadku, terorismu,  diskriminace, extremismu a mnoha dalších příčin. 

Z těchto bratrských a upřímných diskuzí a ze setkání plných naděje v dobrou  budoucnost všech lidí vzešla myšlenka vytvořit tento dokument o Bratrství mezi  lidmi. Tento upřímně a pečlivě promyšlený text má být společným prohlášením  dobré vůle a upřímnosti a pozváním pro všechny lidi, kteří mají v srdci víru  v Boha a v bratrství mezi lidmi, ke spojení a společné práci na tom, aby se  novým generacím stal průvodcem při rozvíjení kultury vzájemné úcty s  vědomím veliké Boží milosti, která dělá ze všech lidí bratry a sestry. 

DOKUMENT 

Ve jménu Boha, který stvořil všechny lidi se stejnými právy, povinnostmi a  důstojností a který je povolal, aby žili společně jako bratři a sestry, naplnili zemi  a aby šířili hodnoty dobra, lásky a míru. 

Ve jménu nevinného lidského života, který Bůh zakázal zabíjet, když pravil, že  kdokoliv zabije jednoho člověka, jako by zabil celé lidstvo, a kdokoliv zachrání  jednoho člověka, jako by zachránil celé lidstvo.

Ve jménu chudých, zbídačených, potřebných a vylučovaných, jimž nám Bůh  nařídil pomáhat. Je to povinnost všech lidí – zvláště majetných a zámožných. 

Ve jménu sirotků, vdov, uprchlíků a vyhnanců ze svých domovů a zemí; všech  obětí válek, perzekucí a nespravedlnosti; slabých, žijících ve strachu, válečných  zajatců a obětí mučení kdekoliv na světě, bez rozdílu. 

Ve jménu národů, které přišly o bezpečí, mír a společné soužití, a tím se stávají  oběťmi zkáz, pohrom a válek. 

Ve jménu bratrství mezi lidmi, které se vztahuje na všechny lidi, sjednocuje je a  činí je navzájem rovnými. 

Ve jménu tohoto bratrství rozervávaného extremismem, politikou rozdělování, systémy usilujícími o neomezené zisky, nenávistnými ideologickými  tendencemi, které manipulují jednáním lidí a tím i jejich budoucností. 

Ve jménu svobody, kterou Bůh dal všem lidem tím, že je stvořil svobodné a  tímto jedinečným darem je vyznamenal. 

Ve jménu spravedlnosti a milosrdenství, které jsou základem prosperity a  pilířem víry; 

Ve jménu všech lidí dobré vůle, kteří jsou ve všech částech světa; 

Ve jménu Boha a všeho zde uvedeného Al-Azhar al-Šaríf a muslimové Východu i  Západu společně s katolickou církví a katolíky Východu a Západu prohlašují za  cestu přijetí kultury dialogu, vzájemnou spolupráci za základní kodex chování a  vzájemné poznání za metodu a standard. 

My, kteří věříme v Boha, konečné setkání s Ním a Jeho soud, na základě naší  náboženské a morální odpovědnosti a prostřednictvím tohoto dokumentu  vyzýváme nás samé, dále vůdce světa i architekty mezinárodní politiky a  světové ekonomiky, aby usilovně pracovali na šíření kultury tolerance a  společného života v míru, aby při nejbližší příležitosti zasáhli proti prolévání  nevinné krve a zasadili se o ukončení válek, konfliktů, ničení životního prostředí  a morálního a kulturního úpadku, který svět v současnosti prožívá. 

Obracíme se na intelektuály, filozofy, náboženské osobnosti, umělce, lidi  z médií, muže a ženy z kultury ve všech částech světa, aby znovu objevili  hodnoty míru, spravedlnosti, dobra, krásy, lidského bratrství a soužití, aby  stvrdili důležitost těchto hodnot jako záchranné kotvy pro všechny a aby je  všude prosazovali.

Toto prohlášení vychází z hluboké reflexe naší současné doby, oceňuje její  úspěchy, vnímá utrpení, katastrofy a pohromy a dochází k pevnému  přesvědčení, že mezi nejdůležitější příčiny krize moderního světa patří  znecitlivění lidského svědomí, vzdalování se od náboženských hodnot a  převládající individualismus doprovázený materialistickými filozofiemi, které  zbožšťují člověka a zavádějí světské a hmotné hodnoty namísto nejvyšších a  transcendentálních principů. 

Uznáváme pozitivní pokroky naší moderní civilizace v oblasti vědy, techniky,  medicíny, průmyslu a sociálního zabezpečení, zejména ve vyspělých zemích.  Chceme však zdůraznit, že ať už je tento pokrok jakkoli velký a cenný, jde s ním  ruku v ruce morální úpadek, který ovlivňuje dění na mezinárodní scéně a  oslabuje duchovní hodnoty a vědomí odpovědnosti. To vše přispívá k  obecnému pocitu frustrace, osamělosti a zoufalství, což vede mnohé k pádu  buď do víru ateistického a agnostického extremismu, nebo do náboženského  integrismu, extrémismu a slepého fundamentalismu, což v důsledku vede  k podléhání různým závislostem a individuálnímu i kolektivnímu sebezničení. 

Historie ukazuje, že náboženský a národnostní extremismus a nesnášenlivost  způsobily ve světě, na Východě i na Západě, něco, co lze nazvat signály jakési  „fragmentované třetí světové války“. V různých částech světa a za různých  tragických okolností začaly ukazovat svou krutou tvář – v situacích, o nichž ani  nevíme, kolik způsobily obětí, vdov a sirotků. Kromě toho jsou další oblasti, ve  kterých se schyluje k tomu, že se stanou dějištěm nových konfliktů, napětí a  hromadění zbraní a střeliva. To vše se děje v globálním kontextu zmítaném  nejistotou, zklamáním, strachem z budoucnosti a ovládaném krátkozrakými  ekonomickými zájmy. 

Shledáváme také, že hluboké politické krize, nespravedlnost a absence  spravedlivého rozdělování přírodních zdrojů – z nichž má prospěch pouze  menšina bohatých na úkor většiny národů na zemi – způsobily a stále způsobují  obrovské počty nemocných, potřebných a mrtvých. To způsobuje vážné krize,  jejichž obětmi se stávají různé země navzdory svému přírodnímu bohatství a  velkému počtu mladých lidí, které tyto země charakterizuje. Tváří v tvář těmto  krizím, kvůli kterým chudobou a hladem umírají miliony dětí připomínající živé  kostry, vládne na mezinárodní úrovni nepřijatelné mlčení. 

V tomto kontextu je jasný význam rodiny jako základu společnosti a lidstva.  Rodina je zásadně důležitá pro přivádění dětí na svět, jejich výchovu, vzdělávání  a zajištění jejich pevného morálního ukotvení a bezpečí domova. Jedním z nejnebezpečnějších zel naší doby je útok na instituci rodiny, pohrdání a  zpochybňování důležitosti její role. 

Jsme přesvědčeni, že je důležité probudit náboženskou vnímavost a oživit ji v  srdcích nových generací skrze dobré vzdělávání, přimykání se k morálním  hodnotám a řádnému náboženskému učení – a tímto způsobem čelit  tendencím k individualismu, sobectví, vyvolávání konfliktů, radikalismu a  slepému extremismu ve všech jeho formách a projevech. 

První a nejdůležitější cíle náboženství jsou směřovat k víře v Boha, k Jeho ctění  a zvaní všech mužů a žen k víře, že náš vesmír závisí na Bohu, který mu vládne,  a k víře, že On je Stvořitel, který nás svou božskou moudrostí vytvořil a dal nám  dar života, abychom jej chránili. Tento dar nemá nikdo právo brát, ohrožovat  ho, nebo s ním svévolně manipulovat. Dar života musí každý chránit od jeho  počátku až do přirozené smrti. Odsuzujeme proto vše, co život záměrně  ohrožuje, jako jsou genocidy, terorismus, násilné vysídlování, obchod s lidskými  orgány, potraty a eutanazie, stejně jako každou politiku, která toto podporuje. 

Stejně tak rozhodně prohlašujeme, že náboženství nesmí nikdy podněcovat  k válce, nenávistným postojům, nepřátelství a extremismu, ani nesmí vyvolávat  násilí nebo krveprolití. Tyto hrůzy jsou důsledkem pokřivení náboženských  učení, zneužívání náboženství pro politické cíle a interpretací některých  náboženských skupin, které v určitých dějinných epochách zneužívaly vliv  náboženského sentimentu na srdce lidí, aby jednali způsobem, který nemá nic  společného s pravým náboženstvím, a tak dosáhly svých krátkozrakých  světských, politických a ekonomických cílů. Vyzýváme proto všechny, aby  přestali instrumentalizovat náboženství k podněcování nenávisti, násilí,  extremismu a slepého fanatismu a přestali zneužívat Boží jméno k  ospravedlňování zabíjení, vyhánění, terorismu a útlaku. Žádáme to na základě  naší společné víry v Boha, který nestvořil lidi, aby byli zabíjeni nebo aby proti  sobě navzájem bojovali, ani aby byli vystaveni mučení či životu v ponížení.  Všemohoucí Bůh nepotřebuje, aby ho někdo bránil, a nechce, aby Jeho jméno  bylo zneužíváno k terorizování lidí. 

Tento dokument, v souladu s předchozími mezinárodními dokumenty, které  podtrhují významnou roli náboženství při posilování míru ve světě, stvrzuje  následující: 

• Pevné přesvědčení, že pravá náboženská učení nás vybízí, abychom zůstali  ukotveni v hodnotách míru, abychom podporovali hodnoty vzájemného  poznání, bratrství mezi lidmi a společného soužití. Dále vybízí k návratu k moudrosti, spravedlnosti a lásce k bližnímu a k probuzení náboženské  vnímavosti u mladých lidí s cílem bránit nové generace před nadvládou  materialistického myšlení a před nebezpečnou politikou nespoutané  chamtivosti a lhostejnosti, založené na právu silnějšího a nikoliv na síle práva. 
• Svoboda je právem každého člověka: každý se těší svobodě vyznání, myšlení,  projevu a jednání. Pluralismus a rozličnost náboženství, barvy pleti, pohlaví,  etnicity a jazyka jsou moudrou Boží vůlí, jíž byly stvořeny lidské bytosti. Tato  božská moudrost je základem, od něhož se odvozuje právo na svobodu vyznání  a svobodu být odlišný. Proto odsuzujeme donucování druhých lidí k zastávání  určitého náboženství nebo kultury, stejně jako vnucování civilizačního stylu,  který nepřijímají. 
• Spravedlnost založená na milosrdenství je cestou, kterou je třeba jít  k dosažení důstojného života, na nějž má právo každá lidská bytost. 
• Dialog, porozumění, šíření kultury tolerance, přijetí druhého a pokojné  spolužití mohou značně přispět k zmírnění mnoha hospodářských, sociálních,  politických a ekologických problémů, které tíží velkou část lidstva. 
• Dialog mezi věřícími znamená setkávat se v rozlehlém prostoru společných  duchovních, lidských a společenských hodnot a vnášet do něj ty nejvyšší  morální ctnosti, k nimž se náboženství hlásí. Znamená také vyhýbat se  zbytečným polemikám. 
• Ochrana náboženských míst – synagog, kostelů a mešit – je povinností  zajišťovanou náboženstvími, lidskými hodnotami, zákony a mezinárodními  úmluvami. Každý pokus o útok proti náboženským místům nebo jejich  ohrožování atentáty, bombovými útoky nebo demolicemi je odchýlením od  učení náboženství a jasným porušením mezinárodního práva. 
• Odporný terorismus, který ohrožuje bezpečí lidí na Východě i Západě, Severu i  Jihu a šíří paniku, hrůzu a pesimismus, nevychází z náboženství. Přestože  teroristé náboženství zneužívají, jedná se o vrstvení pomýlených interpretací  náboženských textů a o politické zneužívání hladu, chudoby, nespravedlnosti a  přezíravosti. Proto je nezbytné utnout podporu teroristickým hnutím v podobě  poskytování peněz, zbraní, strategií a mediálního pokrývání. Na toto vše musí  být nahlíženo jako na mezinárodní zločiny, které ohrožují bezpečnost a mír ve  světě. Takovýto terorismus ve všech formách a projevech je třeba odsoudit. 
• Koncept občanství vychází z rovnosti práv a povinností, na jejímž základě se  všem dostává spravedlnosti. Proto je zásadní zavést v našich společnostech koncept plného občanství a upustit od užívání diskriminačního termínu  menšiny, který vyvolává pocity odloučení a méněcennosti, otevírá cestu  k nepřátelství a sváru a některé občany připravuje o výdobytky, náboženská a  občanská práva, a tak je diskriminuje. 
• Vztahy mezi Východem a Západem jsou bezesporu pro obě strany  nezbytností, kterou nelze nahradit ani zanedbávat, aby se obě strany mohly  vzájemně obohacovat prostřednictvím kulturní výměny a dialogu. Západ by  mohl nalézt v kultuře Východu lék na některé své duchovní a náboženské  neduhy způsobené nadvládou materialismu. A Východ by mohl v kultuře  Západu najít mnoho prvků, které mu mohou pomoci vymanit se ze slabosti,  rozpolcenosti, konfliktu a vědeckého, technického a kulturního úpadku. Je  důležité věnovat pozornost náboženským, kulturním a historickým  odlišnostem, které jsou zásadní složkou utvářející osobitost, kulturu a civilizaci  Východu. Rovněž je důležité posilovat základní lidská práva, a tím přispívat  k zajištění důstojného života všech lidí na Východě i Západě a přitom se  vyvarovat politiky dvojího standardu. 
• Nezbytnou nutností je uznávat právo žen na vzdělání, práci a uplatňování  jejich politických práv. Dále je třeba pracovat na osvobození žen od historických  a společenských tlaků, které jsou v rozporu se zásadami jejich víry a důstojnosti.  Rovněž je nezbytné ženy chránit před sexuálním vykořisťováním a před  zacházením, které z nich činí zboží, objekt rozkoše či finančního zisku. Proto je  třeba učinit přítrž všem nelidským praktikám a zavedeným zvykům snižujícím  důstojnost žen. Je třeba vyvinout úsilí ke změně těch zákonů, které ženám brání  v plném uplatňování jejich práv. 
• Ochrana základních práv dětí vyrůstat v rodinném prostředí, dostávat výživu,  vzdělání a podporu jsou povinností rodiny a společnosti. Tyto povinnosti musí  být zaručeny a chráněny, aby nebyly opomíjeny či upírány žádnému dítěti  kdekoliv na světě. Veškeré praktiky porušující důstojnost a práva dětí je třeba  odsoudit. Stejně důležité je věnovat pozornost nebezpečím, jimž jsou  vystaveny, zejména v digitálním světě, a obchodování s jejich nevinností.  Veškeré zneužívání jejich nedospělosti je nutno považovat za zločin. 
• Ochrana práv starých, slabých, postižených a utlačovaných je náboženskou a  společenskou povinností, která musí být zaručena a chráněna prostřednictvím  přísné legislativy a implementace příslušných mezinárodních dohod. 

Katolická církev a Al-Azhar proto ve vzájemné spolupráci vyhlašují tento  dokument a zavazují se jej předávat státním orgánům, vlivným vůdčím osobnostem, náboženským osobnostem celého světa, organizacím na místní i  mezinárodní úrovni, organizacím občanské společnosti, náboženským  institucím a vůdčím myslitelům. Dále se zavazují šířit zásady obsažené v tomto  dokumentu na všech místních i mezinárodních úrovních, aby tyto zásady byly  vtěleny do politik, rozhodnutí, legislativních textů, vzdělávacích programů a  vydávaných materiálů. 

Al-Azhar a katolická církev žádají, aby se tento dokument stal předmětem  studia a úvah na všech školách, univerzitách a vzdělávacích institucích, a tím  přispíval k utváření nových generací, které budou přinášet dobro a mír a všude  bránit právo utlačovaných a nejposlednějších. 

Závěrem si přejeme, aby: 

• tento dokument představoval pozvání k usmíření a bratrství mezi všemi  věřícími a také mezi věřícími a nevěřícími a mezi všemi lidmi dobré vůle; 
• byl výzvou každému citlivému svědomí, které odmítá zcestné násilí a slepý extrémismus; výzvou těm, kdo milují hodnoty tolerance a bratrství, jež  náboženství prosazují a podporují; 
• byl svědectvím velkoleposti víry v Boha, která sjednocuje rozdělená srdce a  povznáší lidského ducha; 
• byl symbolem objetí Východu a Západu, Severu a Jihu a mezi všemi, kdo věří, že  nás Bůh stvořil, abychom se vzájemně poznali, spolupracovali a žili jako bratři a  sestry, kteří se milují. 

V to doufáme a o to usilujeme se záměrem dosáhnout míru ve světě, který by  mohli v tomto životě prožívat všichni lidé. 

V Abú Dhabí dne 4. února 2019 

Překlad do českého jazyka: členka Muslimské obce Praha Zuzana Amrani, zvláštní zmocněnec pro holocaust,  mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robert Řehák, farář pro menšiny Mikuláš Vymětal